NECH SE VÉST SPONTÁNNOSTÍ



... krásné úterý... dnes snídám za melodie francouzských šansonů... asi je to tím, že zrovna čtu knihu o Paříži, Moje Paříž - výpovědi slavných osobností, které se v magickém městě narodily nebo v něm strávily a tráví spoustu let svého, často velmi kreativního života... ... a nejspíš jsem ze stejného důvodu předevčírem při nákupu překvapila sama sebe, když jsem do košíku s obvyklou hromadou zeleniny a ovoce, tofu a veganských párků a krekrů ze žita, přihodila nefalšovanou bílou bagetu, kostku (bio) másla a k tomu půl litru plnotučného mléka!...

... jakou sílu mohou mít slova na papíře... upřímné pocity lidí, kteří vyprávějí o svém milovaném městě jako by to byla nějaká osoba...

... a stejně tak mám chuť koupit letenku a nejradši už dneska povečeřet u malého kulatého stolku v nějakém z milionu bister s živou atmosférou a místo šansonů poslouchat francouzštinu naživo... schválně, jestli to udělám? když ne dnes, tak třeba za pár dní... ... proč si, ještě než za krátko ostrovní podloží opustíme, nezaskočit do francouzské metropole na pár dní?... hmmm... jak mě baví tohle denní snění... které se už nejednou zhmotnilo v opravdový čin... a co stál vždycky za to!... ... a stejně tak bych včera odpoledne nečekala, když se vcelku bez varování nebe zatáhlo a začalo z něj docela slušně pršet, a já byla zklamaná, protože jsem se tolik chtěla projít v písku po pláži a jen poslouchat vlny... a být... a při západu slunce si vyzvednout cappuccino v blízkém bárku a hřát si o šálek ruce a žasnout, že se místo o šálek kávy budu o pár hodin později a dokonce za svitu hvězd hřát a cachtat v moři... na vysvětlenou... ... jelikož je tento malý ostrov vulkanický, asi každý hotel se pyšní termálním bazénem, některé z nich jsou dokonce otevřené i teď a i když nejste hotelovým hostem, můžete si za poplatek užít příjemné koupele... jenže, já na ty hotely a bazény moc nejsem... přijde mi divné cákat se v omezeném prostůrku, když dolova před nosem mám celé moře... ... ale naštěstí tyhle teplé prameny neústí jen do hotelových bazénů... ale taky vyvěrají v jedné nevelké zátoce, která je právě pro tento přírodní úkaz většinou hojně navštěvovaná... a to po celý rok... neplatí se tady vstupné a "bazén" tvoří malé ohrádky z kamenů, co udržují teplou vodu při břehu, aby se nevmísila do moře... jen se mírně míchá se studenou mořskou díky vlnám... ... když včera přestalo trochu pršet, přesunuli jsme se na procházku do Sant Angela, cappuccino jsme přece jen vyzvedli a hřáli si o kelímek ruce, zatímco se do nás opíral pořádný vítr... ... o něco později jsme jako zvědaví průzkumníci sestoupali k jedné malé pláži, kde bylo moře překvapivě klidné a vítr zůstal někde nahoře... byla zima, ale bylo tam krásně... ... říkala jsem si, že by bylo přece jen moc příjemné naložit se do teplé vody v některém z těch hotelových bazénů a pořádně se prohřát... ale pak mě napadlo, při pohledu na klidnou hladinu, proč nevyzkoušet onu zátoku? je sice zima, ale právě proto tam zaručeně nikdo nebude... ... nasedli jsme ihned do auta a bylo to přesně, jak jsem tušila... ... hladina byla klidná, vítr se držel nad zátokou a místo zůstávalo v bezvětří... pomalu se stmívalo a my měli celé magické místo jen pro sebe... opravdový luxusní resort s nepočítaně hvězdami... ... zůstali jsme v horké vodě naložení asi hodinu... mořské vlny si pohrávaly s našimi těly... a já se cítila jako mořská panna... pozorovala jsem obzor opřená o kamen... jak kouzelné... ... každé místo má své kouzlo, dary... bohatství... a ty je třeba využívat na maximum... nenechat se zastrašit zimou... deštěm... právě naopak... vyrazit i v nečase a nechat se vést instinktem... k těm nejopravdovějším zážitkům... ... ať už na pláži, kde vyvěrá horký pramen nebo třeba na Montmartru...

To live a happy life is not a coincidence, it is a choice.

Katy Yaksha

YOU CAN DO ANYTHING YOU WANT

© 2020 KATY YAKSHA

  • Black Instagram Icon
  • Black Facebook Icon