HLAS SRDCE, TO NEJCENNĚJŠÍ



... krásnou sobotu... letní náladu... modré nebe a vánek od moře... kávové zastavení na mém oblíbeném náměstíčku... ve městečku Forio, které se mi dostává pod kůži svou opravdovostí čím dál víc...

... ať letně oděné, ať rozzářené vánočními dekoracemi... postupně a nenápadně, šeptá mi do duše... hladí mě po tváři... chytá mě za ruce... objímá mě po večerech... a dívá se na mě trpytivýma očima... uspává zvukem mořských vln...

... sedím ve stínu markýzy, v obklopení domků porostlých bujnou zelení a nádhernými květy... bílá, fuchsiová, fialová... růžová i oranžová... jak je ta příroda dokonalá a nespoutaná... ... prýští, žije, projevuje se bez limitu... všude, kde jí nebráníme, dere se na svět plnou silou... a připomíná nám, že i my můžeme... jsme stejně silní, stejně nespoutaní, naše duše stejně barevná a bez limitu...

... vychutnávám si doušky výborné kávy a operní árie, co se tady linou z reproduktoru... vychutnávám si pocit a vědomí, že se děje to, co jsem si ještě před rokem jen přála... ... jsem tady, na ostrově a píšu další knihu... na světě jsou předchozí tři, které se ještě vloni, coby snůška písmenek v notebooku připravené k jejich upravení, tázaly na svou budoucnost...

... loňské léto jsem otevřela dveře velkého snu, co mě už delší dobu vybízel, ať to udělám... ... sen tam je a čeká na mě, až ho obejmu, až se s ním spojím v jedno a spolu budeme radostně zpívat ostatním pro kuráž , ať otevřou dveře od jejich snů...

... "kdybych" to vloni neudělala, bůh ví, co by bylo dnes... ale jak vím, kdyby neexistuje, existuje jen to, co se děje... a děje se to díky tomu, co jsme schopní pro své sny udělat...

... díky tomu se dnes rodí další kroky, další cesta otevírá... zrají další přání... a vyjasňují se nejasnosti... bez kroku se nemůžeme dozvědět, co nás čeká za rohem... ... když se na cestu vydáme, začneme cítit, jak se naše pravá osoba postupně s každým krokem vynořuje jakoby z mlhy, její ostřejší silueta... začneme si uvědomovat všechny chutě, co nám sedí... začneme nabývat sebevědomí... a vědomí, jak mají věci v našem životě vypadat...

... jen se nebát a jít... jít ve směru, který radí naše srdce... abychom se na svět mohli smát... z výšin, z balkonů, z náměstíček, z pláží... odkudkoliv, kde si to naše srdce přeje... ... je jen na nás, jestli se tam octneme, jestli tam dojdeme...

... na začátku cesty, snu, vidíme jen kus nádherného obzoru, který se nám už v ten moment líbí, ale na samotném začátku si ani nedovedete představit, jak nekonečný obzor se postupně začne odkrývat... ... jen co se v něm začnete rozkoukávat... začnete se rozpomínat... na pravou chuť života... na to, jak chutnal, když jste byli malí a svět vám přišel bez hranic... na to, jak jste věřili, že dokážete cokoliv...

... tenhle svět bez hranic máte stále u svých nohou... všechny poklady vašeho vysněného světa na dosah... a mnohem mnohem víc... ... jak se do toho světa vydáte, jak konečně otevřete dveře od vašeho snu... všechny barvy začnou intenzivnit... a chutě chutnat... a zvuky hrát...

... a prostě... svět je kouzelný... tam... ve směru našeho srdce... našich snů i přání... věčné lásky... radosti, harmonie... energie...

... tak si uvařte dobrou kávu... vyneste jí třeba na balkon nebo si na ní zajděte na slunnou zahrádku... a až se napijete, podívejte se do nekonečného nebe... a pomyslete na své přání... pomyslete na to, kudy vykročíte... dodejte si odvahu... a pak to přání vyšlete... ... pak zavřete oči a vydechněte... a až je znovu otevřete a dopijete svůj šálek kávy... až se zvednete... pak jednoduše vykročte...

... udělejte první krok ve směru vašeho srdce... vykročte tam, kam si přejete... nebojte se... váš život vám leží u nohou... připravený snést vám modré z nebe ... a daleko víc... ale je na vás k tomu horizontu vykročit...

... každý malý krok za to stojí... každým malým krokem se ke svému horizontu blížíte...

... jsme rytíři, jsme princeznami, pohádkovými bytostmi... co mohou létat... kam si přejí... létat na křídlech radosti... a úsměvů... co vycházejí ze šťastného srdce...

... když naše srdce posloucháme... můžeme cokoliv...