ŽIJ S RADOSTÍ



... krásný den... posílám slunce od pláže... lehkou pohodu... co je cítit ve vzduchu... co je cítit v životě každého z nás... když se rozhodneme jednat podle srdce... a když se pak na cestě, co připravuje různé zkoušky, rozhodneme jednoduše radovat...

... vychutnávám šálek kávy... před odpolední povinnou mořskou koupelí... vychutnávám bydlení pár metrů od pláže... shledávám, že zvuky, ruchy, šumy, co se životem u pláže úzce souvisí, a co by mi možná ještě před časem vadily, mi teď už vůbec nevadí... asi jsem zas trošku pokročila...

... shledávám, že čím víc odhazuju všemožné věci, co jsem měla naučené, lehčeji se mi dýchá a s okolím plyne v symbióze... učí mě to místní život...

... místní lidičky, co jsou tolik spontánní, že nám, co na to nejsme zvyklí, jsou těmi nejlepšími učiteli...

... odhazuju předsudky a zaujatost a bůh ví, co ještě... a když mi někdo zařve pod oknem, jen se nad tím pousměju... vždyť na světě je přece krásně! proč to z plných plic nevyřvat do světa...

... jasně, učím se a učím, a tak se mi někdy nakrabatí čelo a chci si zanadávat... když mě někdo svým spontánním projevem překvapí... ale rychle se rozpomenu, že s úsměvem a otevřeným srdcem schopným brát všechny takové, jací jsou, se na světě snáz žije...

... a kolikrát, když se místo pohoršeného výrazu v obličeji na někoho, kdo se zachoval velmi spontánně, podívám s úsměvem, dostane se mi vzácného pohledu v očích, plného jakési sounáležitosti, čiré bodrosti... nevím, jak bych to popsala, ale stává se to tady hodně často...

... je krásné se na lidi a na svět nemračit... ukazovat všem a všemu naší lepší stránku... kdo ví... třeba tím i druhým zase v něčem pomůžeme... úsměvem a vřelostí vždycky pomůžeme... špatným slovem a mračením nikdy... nikomu... ani nikde...

... všímám si, jak si to lidé (i já) dělají někdy zbytečně těžké, když si na různé (zbytečné) věci stěžují... a poukazují na to, co někdo dělá a co se jim nelíbí... na to, co oni nedělají, i když by tolik chtěli...

... je to vcelku jednoduché... zaměřit se v první řadě na své činy... na svou cestu... na své projevy... na své šálky kávy... na své kroky... jednej tak, jak chceš, aby druzí jednali s tebou... stará dobrá moudrost... co říká všechno v málo slovech... a tak to je...

... učím se učím... a připomínám... vidět na všem lepší stránku... nemhouřit oči nad kompromisy, co bolí mé srdce a s těmi co nejdřív zatočit... ale místo stěžování a nebo kritizování toho, co někdo neudělal tak, jak mě se líbí, zaměřím se na to, co pěkného udělal a co mám zrovna kolem sebe, a na to, abych já své činy dělala co nejlíp, jak mi mé srdce radí...

... bez vnucování, bez pomlouvání, bez kritizování a poučování... jít čistým příkladem... s úsměvem... ve směru srdce... a s čistou radostí... vpřed a dál... s otevřenou náručí...

... krásné odpoledne nám všem... pěkně nahlas, skočte do vody, zavolejte svou radost do světa... rozběhněte se vstříc něčemu, do čeho se vám vážně chce... život je boží... pojďte ho žít naplno a pořádně nahlas...


You can do anything you want and truly believe in.

Katy Yaksha

YOU CAN DO ANYTHING YOU WANT

© 2020 KATY YAKSHA

  • Black Instagram Icon
  • Black Facebook Icon