"Od mala jsem cítila potřebu inspirovat druhé k tomu, aby naslouchali svému srdci a později si přála proměnit tuhle přirozenost ve své "zaměstnání". Věřím tomu, že když nepřestaneme snít, zkoušet a hrát si jako děti, pak je opravdu všechno možné."

S radostí vás teď vítám v mém světě, o který se dělím na stránkách svých knih, a kde si tak můžete hrát a experimentovat spolu se mnou. Věřím, že vám pomohou vzpomenout si na to, že spousta věcí je daleko jednodušších, než se zdá. Někdy stačí jen změnit úhel pohledu, zvolit jinou cestu, když to hodně dře. Hlavně vždycky následovat vnitřní navigaci, co ví, jak nás provést zdánlivým nebezpečím, překážkami na cestách k vysněným obzorům a že užívat naplno si máme každé teď, protože žádné se nezopakuje.

A tady, jestli vás to zajímá, něco o mně, kdo jsem, proč jsem začala psát a tak. Věřím, že i to vás může inspirovat k tomu rozběhnout se právě teď za čímkoliv, o čem sníte a váháte. Protože sny se plní, ale je na nás, jestli jim vykročíme naproti. Úplně samy nám do života nespadnou.

 

Narodila jsem se v České Republice a od mala snila o životě na nějakém ostrově. Od roku 2000, kdy jsem to poprvé riskla a následovala hlas srdce, žiji převážně v zahraničí, hlavně u vysněného moře. Zatím jsem ochutnala život na Baleárských ostrovech, na Bali, na Sardinii, v Berlíně, v Římě a od roku 2015 se mou opakovanou základnou stal jihoitalský ostrov Ischia.

Ve skutečnosti se jmenuji Kateřina Jakšová. Katy Yaksha je pseudonym, který vznikl v době, kdy jsem dopsala svou první knihu inspirovanou následováním velkého snu. Přála jsem si podělit se o zážitky z cesty za snem a povzbudit co nejvíc lidí k odvaze řídit se srdcem. Protože i když je to napínavé, stojí to za to. "Yaksha" je označení pro buddhistická božstva, jak jsem vypátrala, když jsem hledala smysluplný pseudonym. To bylo přesně ono, a tak se v 2010 narodila Katy Yaksha.

Moje první kniha byla tehdy drsně odmínuta známým nakladatelstvím se slovy:

"Pokud nezměním svůj adolescentní styl vyjadřování jásající nad každým banálním postřehem, jenž se mi připlete do cesty a názor na to, že život je super s vykřičníkem, pak se nikdy nemám šanci jako spisovatel prosadit."

Přiznávám se, že mi to na čas vzalo vítr z plachet, ale názor na to, že život je super s vykřičníkem jsem ani tehdy, ani dnes nezměnila. Tvořila jsem dál a nápady střádala do šuplíku spolu s odvahou podniknout další kroky.

Už jako teenager jsem používala psaní jako autoterapii a snila o tom, že jednou budu psát knihy, ve kterých budu sdílet mé nadšení pro život a inspiraci k tomu být jednoduše šťastní. Vždyť máme tolik důvodů! Už tehdy jsem se zajímala o účinky toho, co jíme, spolu s pravidelným pohybem, na naše tělo i myšlení. A postupně zjišťovala, jak snadno můžeme přirozenou cestou ovlivňovat to, kolik máme energie, životního elánu, inspirace a tím pádem i zdraví.

 

Hlas srdce a zvědavost mě vedly k vyzkoušení různých nestandardních "profesí", aniž bych toho o nich, kromě absolutního nadšení pro to, co jsem se rozhodla dělat, moc věděla nebo daný obor studovala. Byla jsem tanečnicí, Djkou, módní návrhářkou, provozovala butik s vlastnoručně vyráběnou módní tvorbou. Všechno je možné, když tomu člověk věří a nezastaví se před nějakou tou výzvou.

Módní značka, kterou jsem založila bez jakýchkoliv zkušeností v roce 2004, se během několika let dobrodružné cesty stala velmi populární. Naplnění dalšího velkého snu mi bylo volnou inspirací k napsání románu Deset přání aneb nikdy není pozdě na to vydat se za nesplněnými sny, který vyšel v roce 2015 u Rybka Publishers Praha. Od roku 2016 převzala kompletní vedení i navrhování módní značky má blízká kamarádka.

V roce 2016 jsem znovu zariskovala. Byl čas na další kroky. Opustila jsem všechny dosavadní aktivity, abych se konečně mohla naplno věnovat jen psaní. Založila jsem nakladatelství PLÁŽ a na podzim vydala první inspirativní příručku Můžeš vše, co chceš, kterou zavedená nakladatelství neměla zájem publikovat. Kniha se stala bestsellerem a pomohla už mnoha lidem vrátit radost do každodenního života a najít sami sebe.

Zase se potvrdilo, že v co věříme celým srdcem, pro to existuje cesta. Možná neobvyklá, bude to chtít hodně pokusů a vytrvalosti, než najdeme, ale ta cesta je. A žádné negativní zastrašování lidí, co z různých důvodů nejsou ve svém životě spokojení, nám v uskutečnění našich snů, pokud se jich sami nevzdáme, nezabrání.

 

Do dnes jsem vydala dalších 6 knih, které jsou k dostání v knihkupectvích po celé naší krásné vlasti. Všechny mají stejný cíl: inspirovat a motivovat k tomu žít svůj život podle toho, jak každý cítí, a tak být přirozeně šťastní i zdraví a moci ze sebe dávat to nejlepší.

 

Můžeš žít, jak chceš je volným pokračováním první příručky a přináší další inspiraci pro život na maximum. Jednosměrná jízdenka a  Roma mi Amor  jsou autobiografická vyprávění z mých sólo cest jednak za lepším porozuměním sama sobě, tak i úžasně autentickém životě v Itálii. Kniha  Cesty radosti, lásky a štěstí  je sbírkou inspirativních příběhů a myšlenek psaných na různých cestách během několika let. Další autobiografický příběh Věř svým snům mluví o kouzelném půlroce stráveném na mallorském venkově, období, které ve mně probloubilo poznání toho, co nám v životě přináší největší štěstí.

 

Novinka Jsi bez hranic je inspirací ke svobodnému, zdravému a úspěšnému životu poskládanou do 10ti kroků. Jednoduchá cvičení k osvobození se od špatných návyků a vzorců a jejich nahrazení tím, co může fungovat i u vás, pokud budete chtít.

 

Dál pozoruji, objevuji jak uvnitř sebe, tak okolo, dělám si poznámky a kousek po kousku vznikají další knihy, nebo třeba další nápady. Život ukáže. Stačí mu otevřít dveře tím, že budeme v každém teď dělat to, co ze srdce cítíme. Pak se můžou dít malé i hodně velké zázraky. Věřte, nebo líp, zkuste to sami. Budu mít velkou radost, když vám k tomu nějaká z mých knih třeba malinko pomůže.

A ještě než kliknete jinam, podělím se o ujištění, které mně provází skoro od začátku této cesty na Zemi:

Když mi byly necelé tři roky, spadla jsem nešťastnou náhodou do lavoru s vařicí vodou. Že jsem to přežila a že mi po týdnech strávených v nemocnici zůstal na těle jediný důkaz v podobě malého flíčku popálené kůže na pravém boku, si doktoři nedovedli vysvětlit. Tehdy jsem dostala první životní lekci:

"Občas i to, co vypadá hodně špatně, nakonec není tak zlé. Nepřestávej věřit. Logikou se všechno vysvětlit nedá. Existují zázraky a tím největším je život sám. A také nejkřehčím. Tak bychom ho měli žít a na nic nečekat."